CHCI SE PORADIT
Zajímá vás, jak si vybudovat zdravé rodinné finance? Využijte odborných
služeb našich poradců či finančního analytika, jsme tu pro Vás.
Chyba: Vyplňte své jméno.
Chyba: Vyplňte telefon v platném formátu.
Chyba: Vyplňte email v platném formátu.
Chyba: Pro odeslání formuláře je vyžadován souhlas.
Chyba: Toto pole nesmí být vyplněné (ochrana proti robotům).
Ozveme se vám nejbližší pracovní den po odeslání formuláře.
CHCI DOSTÁVAT NOVINKY NA EMAIL
Vítáme Vás mezi odběrateli aktuálních a užitečných rad ze světa financí a věříme,
že námi poskytované informace pomohou zajistit si dlouhodobé finanční zdraví vám i vaší rodině.
Chyba: Vyplňte email v platném formátu.
Chyba: Vyplňte své jméno.
Chyba: Pro odeslání formuláře je vyžadován souhlas.
Chyba: Toto pole nesmí být vyplněné (ochrana proti robotům).
Informace o zpracování osobních údajů

Nekonečný příběh české důchodové reformy

7 minut čtení
Již od začátku 90. let bylo jasné, že stát brzy nebude mít na vyplácení důstojných důchodů pro další generace. Od začátku tedy rezonovala myšlenka na převedení odpovědnosti za budoucí příjmy (důchod) na samotné obyvatele. Proto v roce 1994 vzniklo první penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Zhodnocení fondu mělo za úkol veškeré prostředky ve fondu ochránit před vlivem inflace (což se také dobře dařilo) a neposkytovalo možnost zvýšit hodnotu naspořených prostředků. Brzy však začal stát zjišťovat, že díky možnosti výsluhové penze a čerpání naspořených prostředků v 60 letech věku začali účastníci penzijní připojištění zneužívat jako formu spoření pro jiný účel než jako rezervu na penzi. Znovu se tak potvrdilo pravidlo, že Češi nemyslí na budoucnost, ani svou, natož svých potomků. Z výsluhové penze klienti čerpali prostředky na nové auto nebo dovolenou, nebo v 60 letech věku veškeré prostředky využili na rekonstrukci nemovitosti nebo na nový bazén.

V roce 2013 byla proto spuštěna důchodová reforma, v jejímž rámci se změnila nejen výše státního příspěvku tehdejšího penzijního připojištění, ale především došlo ke vzniku dvou nových produktů podporovaných státem. Známe je pod pojmy II. a III. pilíř.

I. pilíř – Povinné důchodové pojištění
Stávající průběžný důchodový systém, ve kterém je každý účastník povinen přispívat určitým procentem svého platu.

II. pilíř – Dobrovolné důchodové spoření
Vzniká možnost dobrovolného vyvedení (opt-out) části odváděných prostředků na individuální spořicí účet.

III. pilíř – Doplňkové penzijní spoření
Transformace současného penzijního připojištění, které čekají určité parametrické a metodické změny.

Jaký je mezi nimi rozdíl a jaké mají vlastnosti? A jak byla celá reforma vymyšlena, aby fungovala a skutečně odlehčila státu s výplatou důchodů?

PRVNÍM PILÍŘEM je státní systém vyplácení důchodů. Někdy je označován jako průběžný systém. Je to z toho důvodu, že prostředky, které se na výplatu důchodů vyberou v rámci odvodů na sociální pojištění, se okamžitě přerozdělují na důchody.

Často slýcháme od lidí: „Celý život si platím na důchod a teď to vypadá, že dostanu míň, než jsem tam poslal...“. Situace je opravdu taková, že na důchodech je vypláceno méně, než kolik bylo zaplaceno. Tento efekt způsobuje fakt, že na jednoho důchodce odvádí méně lidí. Odvody pak na pokrytí celého důchodu v důstojné výši nestačí. Tím se samozřejmě celý důchodový systém zadlužuje a nedovoluje státu vytvořit rezervy pro budoucí důchodce.

Nejen z tohoto důvodu stát stále vymýšlí způsoby, jak tento schodek snížit, příp. jak důchodovému účtu odlehčit. I to bylo důvodem k důchodové reformě.

DRUHÝ PILÍŘ byl proto dobrovolnou formou spoření. Fungoval tak, že lidé do něj spořili 3 procenta, která si dotyčný vyvedl z průběžného systému (neposílal je tedy současným důchodcům) a k nim ještě 2 procenta ze své mzdy.
Tento pilíř ale přestal být aktuální v roce 2014. Ve vládě totiž bylo odhlasováno, že bude zrušen, v březnu tohoto roku uzavřen pro nové účastníky a definitivně rozpuštěn v lednu 2016. Především proto, že nenašel u českých občanů masivní odezvu, a také proto, že ČSSD již od počátku avizovala, že ho po očekávaném převzetí moci zruší.

TŘETÍ PILÍŘ již také není tím, čím býval. Dříve se nazýval Penzijní připojištění a zálibu v něm našlo přes 5 milionů Čechů. Dnes se jmenuje Transformovaný fond. Z něj se posléze vyvinulo Doplňkové penzijní spoření. Cílem je znovu zabránit účastníkům čerpat naspořené prostředky (především státní příspěvky) na jiný účel než na dorovnání životní úrovně (v produktivním věku) s důchodem z prvního pilíře. V tomto v doplňkovém penzijním spoření už proto není možnost výsluhové penze a všechny naspořené prostředky může účastník čerpat nejdříve ve věku odchodu do starobního důchodu.

Další významnou změnou je fakt, že si účastník může vybrat fond podle investiční strategie. Tím se může, při dobrém hospodaření fondu, hodnota naspořených prostředků v čase násobit (nebo také klesat – jedná se už o rizika investování v podílových fondech). Tak důchodová komise skloubila dnes tolik oblíbené investování v podílových fondech a státní podporu na spoření spojené s důchodovým věkem.

Tyto podmínky se však potenciálním účastníkům doplňkového penzijního spoření už tolik nelíbí. Hlavním důvodem je absence výsluhové penze (kdy mohl účastník použít penzijní připojištění jako dlouhodobou likvidní rezervu) a možnost čerpání naspořených prostředků až ve věku odchodu do starobního důchodu. Se stále zvyšujícím se věkem odchodu do důchodu se především mladší účastníci začali obávat, že nebudou moci naspořené prostředky vůbec využít. Čerpání v 60 letech mělo navíc tu výhodu, že od dovršení tohoto věku již účastník nemusel pracovat na plný úvazek, ale část příjmu mohl čerpat z naspořených prostředků.

Jak dopadne reforma českého penzijního systému je tedy stále ve hvězdách. Jistotou je, že žádné velké peníze se v systému v budoucnosti neočekávají, a kdo propásne správnou dobu pro zajištění finančních prostředků na stáří, bude jednou velmi litovat.

Jak radíme svým klientům podle starého pořekadla: „Neměj všechna vejce v jednou košíku.“ Stejně to platí i pro státní důchodové programy, investice a ostatní formy spoření nebo investování. Nikdo bohužel nemá tu pověstnou křišťálovou kouli, aby byl schopen říci, který program Vás provede celým životem (resp. 40 lety) a ž ke zdárnému čerpání vlastní rezervy s efektivním zhodnocením. Proto je dobré rozložit rizika do několika produktů, ale samozřejmě zase tím způsobem, aby všechny produkty fungovaly efektivně.

A jako klišé už působí i doporučení: „Čím dříve začnete, tím méně Vás to bude stát.“
Jan Čížek
10. července 2015 napsal Jan Čížek
do kategorie Zvýšení finanční gramotnosti

Stavební spoření může i bolet

5 minut čtení