CHCI SE PORADIT
Zajímá vás, jak si vybudovat zdravé rodinné finance? Využijte odborných
služeb našich poradců či finančního analytika, jsme tu pro Vás.
Chyba: Vyplňte své jméno.
Chyba: Vyplňte telefon v platném formátu.
Chyba: Vyplňte email v platném formátu.
Chyba: Pro odeslání formuláře je vyžadován souhlas.
Chyba: Toto pole nesmí být vyplněné (ochrana proti robotům).
Ozveme se vám nejbližší pracovní den po odeslání formuláře.
CHCI DOSTÁVAT NOVINKY NA EMAIL
Vítáme Vás mezi odběrateli aktuálních a užitečných rad ze světa financí a věříme,
že námi poskytované informace pomohou zajistit si dlouhodobé finanční zdraví vám i vaší rodině.
Chyba: Vyplňte email v platném formátu.
Chyba: Vyplňte své jméno.
Chyba: Pro odeslání formuláře je vyžadován souhlas.
Chyba: Toto pole nesmí být vyplněné (ochrana proti robotům).
Informace o zpracování osobních údajů

Finanční institut – zajímavosti o penzijní reformě

7 minut čtení
V roce 2013 byl důchodový systém rozdělen na tři pilíře. I. pilířem je státní průběžný systém. Do III. pilíře bylo zahrnuto původní penzijní připojištění a jeho název se změnil na transformovaný fond. Parametry penzijního připojištění v tomto transformovaném fondu zůstaly zachovány a změnila se výše státního příspěvku.

I. pilíř – Povinné důchodové pojištění
Stávající průběžný důchodový systém, ve kterém je každý účastník povinen přispívat určitým procentem svého platu.

II. pilíř – Dobrovolné důchodové spoření
Vzniká možnost dobrovolného vyvedení (opt-out) části odváděných prostředků na individuální spořící účet.

III. pilíř – Doplňkové penzijní spoření
Transformace současného penzijního připojištění, které čekají určité parametrické a metodické změny.

Minimální úložka pro získání státního příspěvku (90 Kč/měs.) byla 300 Kč měsíčně. Pro maximální státní příspěvek (230 Kč/měs.) bylo nutné posílat 1000 Kč měsíčně. K úpravě došlo především proto, že důchodové komisi začalo být jasné, že po stokorunách měsíčně si nikdo na důchod významnou rezervu nenaspoří.

Kromě úpravy penzijního připojištění na transformovaný fond, v rámci III. pilíře vznikl také nový produkt, tzv. Doplňkové penzijní spoření.

Podmínky v transformovaném fondu stát již měnit nemůže. Může však ovlivnit jeho další distribuci tím, že spustí produkt obdobný. Zde bude mít možnost napravit všechny mezery, které účastníkům dovolují čerpat naspořené prostředky (především státní příspěvky) na jiný účel než na dorovnání životní úrovně (v produktovém věku) s důchodem z prvního pilíře. V tomto v doplňkovém penzijním spoření už proto není možnost výsluhové penze a všechny naspořené prostředky může účastník čerpat nejdříve ve věku odchodu do starobního důchodu.

Další významnou změnou je fakt, že si účastník může vybrat fond podle investiční strategie. Tím se může, při dobrém hospodaření fondu, hodnota naspořených prostředků v čase násobit (nebo také klesat – jedná se už o rizika investování v podílových fondech). Tak důchodová komise skloubila dnes tolik oblíbené investování v podílových fondech a státní podporu na spoření spojené s důchodovým věkem.

Tyto podmínky se však potenciálním účastníkům doplňkového penzijního spoření už tolik nelíbily. Hlavním důvodem byla absence výsluhové penze (kdy mohl účastník použít penzijní připojištění jako dlouhodobou likvidní rezervu) a možnost čerpání naspořených prostředků až ve věku odchodu do starobního důchodu. Se stále zvyšujícím se věkem odchodu do důchodu se především mladší účastníci začali obávat, že nebudou moci naspořené prostředky vůbec využít. Čerpání v 60 letech mělo navíc tu výhodu, že od dovršení tohoto věku již účastník nemusel pracovat na plný úvazek, ale část příjmu mohl čerpat z naspořených prostředků.

Dostáváme se k II. pilíři. Dnes již víme, že pro nové účastníky je produkt Důchodové spoření uzavřen a v roce 2016 bude zcela rozpuštěn (viz Druhý pilíř penzijního systému – stále aktuální téma). I přesto se k důvodům jeho vzniku pojí zajímavé teorie. Podmínky fungování byly nastaveny tak, že si účastník mohl do tohoto fondu vyvést 3 % z hrubé mzdy (část odvodu na důchodové pojištění v rámci odvodu na sociální pojištění), avšak na spoření se měl sám podílet dalšími 2 % ze své hrubé mzdy, které byly jeho vlastním příspěvkem.

Stejně jako v případě Doplňkového penzijního spoření chtěla důchodová komise využít schopnosti kapitálového trhu na zhodnocování prostředků v čase, a tak dala účastníkům možnost vybrat si fond podle strategie. Tím je část názvu „spoření“ zavádějící, protože se jedná o nástroj kolektivního investování. Účastník mohl čerpat až v době přiznání starobního důchodu. Aby si stát ověřil, že naspořené prostředky účastník opravdu využije na penzi, rozhodl o tom, že účastník nemůže čerpat celou naspořenou částku, ale čerpání mu bude umožňovat životní pojišťovna dle zvolené strategie čerpání. Tím prostředky neskončí jako nové auto, opravená střecha nebo pohádková dovolená v tropech.
Jan Čížek
17. března 2015 napsal Jan Čížek
do kategorie Vytváření finanční rezervy

Hodnocení výkonnosti penzijních fondů za rok 2014

5 minut čtení