CHCI SE PORADIT
Zajímá vás, jak si vybudovat zdravé rodinné finance? Využijte odborných
služeb našich poradců či finančního analytika, jsme tu pro Vás.
Chyba: Vyplňte své jméno.
Chyba: Vyplňte telefon v platném formátu.
Chyba: Vyplňte email v platném formátu.
Chyba: Pro odeslání formuláře je vyžadován souhlas.
Chyba: Toto pole nesmí být vyplněné (ochrana proti robotům).
Ozveme se vám nejbližší pracovní den po odeslání formuláře.
CHCI DOSTÁVAT NOVINKY NA EMAIL
Vítáme Vás mezi odběrateli aktuálních a užitečných rad ze světa financí a věříme,
že námi poskytované informace pomohou zajistit si dlouhodobé finanční zdraví vám i vaší rodině.
Chyba: Vyplňte email v platném formátu.
Chyba: Vyplňte své jméno.
Chyba: Pro odeslání formuláře je vyžadován souhlas.
Chyba: Toto pole nesmí být vyplněné (ochrana proti robotům).
Informace o zpracování osobních údajů

Chcete plnění od pojišťovny? Vyvarujte se zbytečných chyb!

10 minut čtení
Jak to udělat, abych nepropásnul nějakou lhůtu? Co mám kdy pojišťovně doložit, aby mi poslali peníze co nejdříve? Kdy mám hlásit a kdy posílat dokumenty? Na co mám vlastně nárok? Na tyto otázky je důležité znát přesné odpovědi. V následujícím článku vám poradíme, jak se vyvarovat zbytečných chyb.

Nejvíce chyb klienti dělají již během hlášení pojistné události ze životního nebo úrazového pojištění. Mnohdy se stává, že klient požaduje pojistné plnění, když na něj nemá nárok. Jak potvrzuje Vladislava Drda z AXA životní pojišťovny: „Pomineme i to, že nám někteří klienti posílají hlášení pojistné události na formuláři například od Kooperativy. Ale nejčastější je případ, kdy musíme odmítnout plnění z rizika, které klient nemá sjednané. Stává se to až v 9 % případů.“ Většina klientů na českém trhu se totiž pojišťuje na úrazy, ale žádají plnění v případě nemoci. Například, pokud klientovi v zádech vyhřezne plotýnka, nejedná se o úraz, ale o nemoc. Definicí úrazu je totiž „nahodilá a neočekávatelná událost způsobená vnějším působením sil.“ Stejně, jako v případě různých zánětů a poškození kloubů. Proto prvním krokem pro úspěšnou likvidaci pojistné události je ověření, na co jste vlastně pojištěni. Pojistné smlouvy jsou v poslední době stále přehlednější a obvykle k nim chodí i každoroční rekapitulace stavu. Také po uzavření pojistné smlouvy klientům domů vždy přijde pojistka (potvrzení o pojištění), ze které mohou snadno vyčíst, na co jsou doopravdy pojištěni. Pokud někomu nepřijde výklad ve smlouvě srozumitelný, podrobnosti nalezne také v pojistných podmínkách, včetně informací o lhůtách hlášení a nároku na plnění. Dále doporučujeme ověřit, jaké jsou v pojištění výluky a zda zdravotní problémy klienta nejsou zahrnuty ve výlukách.

Pokud u klienta právě propukla nějaká nemoc nebo se mu stal úraz, je dobré vždy co nejdříve tuto skutečnost nahlásit pojišťovně. I když ještě klient nemá pohromadě veškeré zprávy od lékaře, je nutné pojišťovnu informovat o skutečnosti, že se něco děje.

Při komunikaci je nutné dodržet základní pravidla

1.  Ohlásit pojišťovně událost do doby, než vznikne nárok na plnění a zároveň ve chvíli, když klient ví, že na něj bude mít nárok. Hlášení může udělat na webu pojišťovny nebo po telefonu.
2.  V případě úrazu je třeba pojišťovně detailně popsat úrazový děj.
3.  Při hlášení je třeba nahlásit pojišťovně aktuální kontaktní údaje a s pojišťovnou komunikovat.
4.  Hlásit vše pravdivě a úplně (na každé zamlčení nebo podvod pojišťovna stejně přijde, jelikož si veškeré informace ověřuje).
5.  Schraňovat a zálohovat si veškeré lékařské zprávy a dokumenty, které s událostí souvisejí. Stejně tak i protokol od policie, pokud událost šetřila nebo k ní byla přivolána. Do pojišťovny vždy zasílat pouze kopie, pokud si nevyžádá jinak.
6.  Zaslat pojišťovně písemné hlášení o pojistné události, které bude kompletně vyplněné (pojištěným, oprávněnou osobou a lékařem).
7.  Průběžně pojišťovně dokládat kopie získané dokumentace o léčení.
8.  Nárok na plnění má klient do tří měsíců od doložení všech potřebných dokumentů, které si od vás pojišťovna vyžádá.
9.  Promlčecí doba pro uplatnění nároku na plnění je tři roky.

Začněme od nejhoršího: jen úmrtní list někdy nestačí
V případě úmrtí pojištěného má nárok na plnění buď oprávněný (v případě pojištění úvěru ‐ banka), obmyšlená osoba nebo dědicové. Obmyšlená osoba je osoba uvedená na smlouvě a plnění z pojistné částky na smrt jí připadá po doložení potřebné dokumentace mimo dědické řízení. Pokud na smlouvě obmyšlená osoba není uvedena, plnění se stává předmětem dědického řízení. Úkolem obmyšlené osoby je tedy pojišťovně nahlásit, že k události došlo. Obvykle pak pojišťovna sama uvede dokumenty, které k úspěšné likvidaci potřebuje. Nejčastěji se jedná o úmrtní list pojištěného. Pokud k úmrtí došlo následkem nemoci, tak je také nutné doložit poslední lékařské zprávy, popřípadě výpis ze zdravotní dokumentace. Protokol od policie bude pojišťovna vyžadovat vždy, pokud okolnosti úmrtí policie šetří. Hlášení události je nejlepší udělat na písemném formuláři dané pojišťovny nebo také pomocí webového formuláře. Jestliže k úmrtí došlo následkem úrazu, je třeba podrobně popsat úrazový děj. Pokud jsou doloženy všechny potřebné dokumenty, do tří měsíců lze očekávat plnění od pojišťovny.

Plnění z připojištění invalidity je často vázáno na přiznání invalidity
Jak jsme již předeslali, v drtivé většině případů je plnění z připojištění invalidity vázáno na přiznání invalidity Českou správou sociálního zabezpečení (nikoliv na přiznání invalidního důchodu). K rozhodnutí, zda je pojištěný invalidním se přistupuje až po roce léčení a hodnotí se stupeň přiznané invalidity, tedy ztížení společenského uplatnění a procento poškození.

Jestliže se již rok klient léčí a lékař ho pošle na přezkoumání zdravotního stavu, je možné už toto pojišťovně ohlásit. Ta si vyžádá podrobnosti o zdravotním stavu. Pokud invaliditu způsobila nemoc, bude pojišťovnu určitě zajímat, o jakou nemoc se jedná a jak byla léčena. To je možné doložit lékařskými zprávami. Pokud k invaliditě došlo úrazem, pojišťovna opět bude zkoumat okolnosti úrazu, takže ji bude zajímat samotný úrazový děj a průběh léčení. S tím souvisejí veškeré lékařské zprávy a záznamy od úplného prvopočátku. Také pokud událost šetřila policie, je nutné dodat kopii jejich protokolu.

Na plnění má nárok oprávněná osoba. Tedy, pokud se jedná o pojištění úvěru, tak banka, pokud se jedná o standartní obnosové pojištění, tak pojištěný nebo jeho zákonný zástupce. Je však třeba se obrnit trpělivostí, jelikož ani ČSSZ nerozhodne o přiznání invalidity během jednoho dne.

Pracovní neschopnost nahlaste včas!
Získat pojistné plnění z pojištění pracovní neschopnosti je to nejjednodušší a nejrychlejší z výše uvedených. Často však klienti nevědí, kdy mají událost hlásit. Mylně většinou klienti hlásí událost po skončení léčení. Většina pojišťoven totiž požaduje ohlásit událost nejpozději v den, kdy má klient nárok na plnění (po skončení karenční doby). Pokud by klient hlásil událost déle, bude pojišťovna brát vznik události ode dne hlášení. Samotné ohlášení se dá udělat přes webové stránky pojišťovny nebo telefonní linkou. Tím klient získá i seznam dokumentů, které bude pojišťovna potřebovat. Doloží je samozřejmě až v době, kdy je budete mít.

Podmínkou pro nárok na plnění je vznik pracovní neschopnosti. Čili u zaměstnance i OSVČ je to vystavení neschopenky lékařem a její předání zaměstnavateli nebo správě sociálního zabezpečení (u OSVČ).

Jestliže pracovní neschopnost trvá déle než tři měsíce a je jisté, že ještě bude také dále trvat, je možné u pojišťovny zažádat o částečné plnění a získat tak prostředky v době, kdy je klient potřebuje. Standardně pojišťovny zasílají kompletní plnění po skončení léčení a doložení všech potřebných dokumentů. Ze zkušenosti však můžeme říci, že některé pojišťovny klientům zasílají plnění každý měsíc po doložení potvrzení o trvání pracovní neschopnosti.

U trvalých následků úrazu lze žádat o zálohu
Dalším bodem jsou trvalé následky úrazu. V okamžiku, kdy u člověka dojede k úrazu a začíná s léčením, lékař ho vždy informuje, zda úraz zanechá trvalé následky či nikoliv. Na výplatu plnění si však musí počkat stejně, jako v případě invalidity. Pojišťovny mají totiž lhůty, po které se trvalé následky usazují. Pokud se jedná o závažný trvalý následek, je možné u pojišťovny zažádat o zálohové plnění (část prostředků).
Na jaké plnění má pojištěný nárok, to lze vždy ověřit v oceňovací tabulce. Ta je buď přímo v pojistné smlouvě, nebo na webových stránkách pojišťovny. Většina pojišťoven se totiž řídí vždy aktuálními tabulkami, které zveřejňují. Položek v takové tabulce jsou stovky, ale je zde uvedena většina možných zranění. Podle toho každý zjistí, kolika procentní trvalý následek daný úraz zanechal. Pomocí pojistných podmínek je pak možné ověřit výši progresivního plnění a spočítat, na co má pojištěný doopravdy nárok.

I denní odškodné při úrazu závisí na tabulkách
Připojištění „denní odškodné při úrazu“ má ve své smlouvě téměř každý. Ačkoliv se jmenuje denní odškodné, vždy v oceňovacích tabulkách pojišťovny najdeme limity pro dobu léčení úrazu, který se stal. Čili nezáleží ani tak na skutečné době, po kterou se klient léčí, ale na době léčení, kterou stanoví pojišťovna.

Nahlásit událost lze po jejím vzniku stejně tak jako po ukončení léčení. Pojišťovna bude chtít také doložení dokumentů o léčení a zprávu lékaře. Stejně jako popis úrazového děje a případně protokol od policie, pokud úraz šetřila. Na plnění má klient nárok po skončení léčení.

Vždy je třeba s pojišťovnou komunikovat a ověřovat si informace. Z naší zkušenosti víme, že o tom, co pojišťovna potřebuje a jakým způsobem to doložit, ví nejlépe pojišťovna sama. A také pokud od klienta bude něco potřebovat, vyžádá si to. Doložení však bude jen málokdy sama urgovat. Jde přece o její peníze...


„Doporučujeme, aby každý klient pojišťovny věděl, co a kdy musí doložit, aby se zbytečně nepřipravil o plnění ze strany pojišťovny.“

Jan Čížek
3. července 2015 napsal Jan Čížek
do kategorie Zajištění proti rizikům