Pod pojmem sebepoznání si mnozí představí úplně něco jiného. Dokonce někteří z nás nevědí, co si představit vůbec. Je to tím, že někdo se zná více a někdo méně. Jedno je ale jisté, a to, že čím více se známe tím více jsme v životě šťastní, děláme co nás baví, a i to je jedním z klíčů k naší životní spokojenosti a úspěchu. Bohužel stejně tak to platí i na druhou stranu, čím více žijeme v odpojení od našeho nitra, tím více býváme v životě nešťastní, děláme co nás nebaví a to se spokojeností nebo úspěchem nejde moc dohromady.
Rozhodně se asi shodneme, že čím dříve se poznáme tím lépe. Já měl to štěstí, že jsem kolem 30. let mého života uslyšel volání svého nitra (srdce) s prosbou o to, abych se mu opět přiblížil a začal žít lépe. A to vůbec nemohu říci, že bych se měl špatně. Ba naopak, díky úspěšnému podnikaní jsem po materiální stránce měl vše, co jsem si vždy přál. K tomu úžasnou manželku a skvělou rodinu, kterou tvoří tři zdravé děti.
Ale i přes to všechno jsem se úplně šťastně vždy necítil. Pokud tedy pominu ty krátkodobé náhražky ve formách pomíjivého štěstí z koupě nějaké drahé hračky nebo útěku před vlastní realitou nějakým večírkem podpořeným velkou mírou alkoholu a jiné večerní zábavy.
Jenže jak všichni víme, tak tyto krátká rozveselení po nějaké době vyprchají, pocit opravdového štěstí je pořad menší, za to míra morální kocoviny jen roste a vybírá si svoji daň. Kdybych pokračoval s tímto způsobem života ještě chvíli, tak bych zřejmě přišel o rodinu, na které mi tolik záleží, podnikání a zřejmě po nějaké době i o zdraví. Naštěstí jsem to tak daleko zajít nenechal.
Je třeba si uvědomit, že poznání nám samo od sebe do klína nespadne. Koukáním na televizi a jen přemýšlením o tom co by nás mohlo bavit to také nezjistíme. Takže pokud nemáme ani v základu jasno, po jaké cestě se za našim poznáním vydat, tak je potřeba začít zkoušet nové činnosti co nám imponují a dát jim i určitý čas na zjištění, jestli na nich něco teda je, anebo není.
Upřímně není možné čekat, že po jednom vyzkoušení nějaké nové činnosti nemáme ihned jasno. Ale to by si asi snad nikdo ani nemyslel. Trpělivost v tomto ohledu přináší růže více než v čemkoliv jiném.
Mně osobně moc pomohla kniha „Mnich, který prodal své ferrari“ od Robina S. Sharmy, která mi přišla z čista jasna do života asi tak, jako se říká že: „Když je žák připravený, učitel se objeví“. Ale i kniha „Cesta k sobě“ od Roberta Zagozdzona s následným víkendovým workshopem, který jsem s ním zorganizoval pomohl moji proměnu nastartovat. Od té doby se můj život začal diametrálně měnit.
Začali do něho vstupovat další velcí učitelé a kouči, jako třeba Marian Jelínek, který mi moc pomohl se self koučinkem nebo dnes už i můj přítel a člověk, kterého si nesmírně vážím Mark Dzirasa, který v tomto ohledu učí základní premisu a to: „Abychom stáli na stráži své radosti což znamená neustále vnímat u všeho co děláme to, jak se u toho cítíme, protože jedním z klíčů k úspěchu je právě cítit se skvěle.“
Bohužel často více v našich životech vnímáme, co se kolem nás děje než to, jak se cítíme. Přitom jako malé děti jsme absolutně dokonale uměli rozpoznat, jak jsme se u čeho cítili, co nás bavilo, vnímali jsme co nám energií přinášelo a jaké činnosti nebo hračky nám ji naopak brali.
Jsme vám k dispozici každý pracovní den
od 8:00 do 16:00.
Finanční Institut 2023 – zdravé rodinné finance
